Dějiny křehkosti v královských zahradách (CZ)

Porcelna na prazskem hrade

publikováno: ARtALK 13/06/2011

 

Porcelán na Pražském hradě, krása a užitek

Pražský hrad, Letohrádek královny Anny, 31.05.11–11.09.11

Královský letohrádek na Pražském hradě, který prošel v uplynulých dvou letech celkovou rekonstrukcí, hostí od května do září tohoto roku další díl projektu prezentujícího jednotlivé součásti sbírkových fondů největšího hradního komplexu na světě. Po výstavách Na čtyřech nohách: Sedací nábytek Pražského hradu, z roku 2006 a Hodiny ze sbírek Pražského hradu o dva roky později, přišla na řadu rozsáhlá část sbírkového fondu – porcelán.

Křehkou krásu Pražského hradu reprezentuje rozsáhlý soubor sedmi set předmětů, které jsou většinou trvale využívány v reprezentačních i soukromých prostorách státu v Praze a Lánech. Celek doplňují zápůjčky z řady českých i zahraničních sbírek. Projekt si klade za cíl přiblížit návštěvníkům kulturu stolování habsburských panovníků i prezidentů republiky.

Porcelna na prazskem hrade

Expozice je rozdělena do tří částí, z nichž první dva prostory v přízemí reprezentují nejstarší keramiku, porcelán a varia. Vedle domácí produkce zaujmou i nálezy italských talířů z dílen v Urbinu. Jejich střepy spolu se staršími nálezy dokládají importy luxusního zboží v renesančním období. Zlatým věkem těchto importů na Pražském hradě bylo období vlády Rudolfa II. Vedle porcelánu, většinou torzálně dochovaných nádob z období dynastií Ming a Čching s modrobílým dekorem, se na hrad dostaly i práce japonských truhlářů, což dokládá velmi náročně zdobená truhla z období Momojama. Z mladších prací ze Země vycházejícího slunce zaujmou tzv. mísy imari a především kameninové zásobnice.

Fajánsovou tradici Pražského hradu dokládá střep talíře s erbem Pernštejnů a rodiny de Lara, stejně jako pozdější originály i napodobeniny delfské fajánse převážně z německých oblastí. Jedinečný je servis delfské fajánse, zhotovený v dílně De Metale Pot pro rodinu Lobkowiczů, i řada dalších příkladů kameniny a porcelánu v podobě váz, sošek a psacích souprav.

Třetí součást expozice se nachází v prvním poschodí a ukázkovým způsobem prezentuje způsob stolovaní od dob císařovny Marie Terezie až po současné jídelní soupravy prezidenta republiky. Svědectví o tom podává servis zhotovený okolo roku 1750 vídeňským zlatníkem A. M. Domankem pro Marii Terezii. Souprava z ryzího zlata a ebenového dřeva doplněná míšeňským a japonským porcelánem zaujme dokonalým provedením a je jedním z předních výkonů vídeňského pozdně barokního zlatnictví nacházejícího se ve sbírkách Umělecko-historického muzea ve Vídni. Prostřené stoly dále přibližují atmosféru doby Františka I., Ferdinanda I. a Františka Josefa I. Na jednom místě tak lze vidět servisy z vídeňské porcelánové manufaktury, ale i Thunovské továrny v Klášterci nad Ohří. Atmosféru doplňují málo známé císařské ubrousky od firmy Regenhart & Rayman.

Novou éru porcelánových výrobků reprezentuje období první republiky. Pro Tomáše Garrigue Masaryka byl vytvořen v Březové porcelánový servis, doplněný sklem zhotoveným v karlovarské firmě Moser. Pro Edvarda Beneše byl později vyrobený servis v jiném tvarosloví. Nechybí však ani servisy předlistopadových prezidentů a také nejnovější souprava od firmy Thun z Nové Role, užívaná od roku 1993 dodnes.

Porcelna na prazskem hrade

Sál je naplněn řadou dalších exponátů a obrazů, dotvářejících atmosféru císařského stolování i všedního života. Jedním z nejpočetnějších souborů ve sbírkách hradu – soupravou kameniny a porcelánu určeného k toaletě a hygieně – je pak symbolicky a vtipně završena celá výstava.

I přes překvapivě nízkou publicitu projektu je třeba zdůraznit, že Porcelán na Pražském hradě převyšuje svou kvalitou srovnatelné počiny na půdě našeho hlavního města a díky spolupráci s vynikajícími zahraničními odborníky přináší do našeho prostředí „svěží dech“. Jaroslav Sojka opět předvedl svůj vytříbený cit pro výběr spolupracovníků v čele s Annette Ahrens a Veronikou Horovou. Architektonické řešení Yvette Vašourkové a Zuzany Kuldové (MOBA studio, s. r. o.) tuto skutečnost jen podtrhuje. Jedinou černou tečkou je tak graficky nedotažený a co do kvality papíru nevydařený katalog, jehož mimořádně přínosný obsah jej však staví do přední linie publikací o tomto křehkém užitém umění.

 

Original Review on ARtALK: Dějiny křehkosti v královských zahradách

Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu autora je zakázáno jakékoliv další užití nebo distribuce publikovaného materiálu. / All rights reserved. Without previous written permission of the autor is prohibited any use or distribution of published material.

Comments
2 Responses to “Dějiny křehkosti v královských zahradách (CZ)”
  1. Petr Art napsal:

    Myslím, že nemáte pravdu: výstava to byla dramaturgicky nevyjasněná, pokud je za výstavu považováno nashromáždění předmětů, pak ano, byla to výstava. Ale koncepce?

    • Jan Stepanek napsal:

      Výstavy umění vždy byly, jsou a budou neustálým bojem mezi lidmi, kteří jej prezentují a těmi, jež by jej prezentovali jinak. Výstava měla jeden jediný úkol, ukázat sbírky porcelánu Pražského hradu. S jakou představou jste na výstavu šel? Co byste udělal lépe?

      Děkuji za Váš názor

Leave A Comment