Ozvěny exotiky v povodí Vltavy

Koncem ledna připlul do srdce západních Čech výstavní projekt, který upoutá netradičním názvem Palmy na Vltavě. Západočeská galerie v Plzni však ukazuje, že za oponou z reklamních taháků pro návštěvníky dokáže − na rozdíl od pražské konkurence − namíchat koktejl moderního umění, jenž bude chutnat všem.

Výstava, mapující vliv mimoevropských kultur Afriky a Ameriky na české výtvarné umění let 1850–1950, představuje výstup z dlouholetého projektu Tomáše Wintera, který se zabývá především vlivem primitivismu na dílo Emila Filly. Ve výstavní síni Masné krámy se však věnuje širšímu okruhu témat. Ty svým záběrem přesahují sféru expozice výtvarného umění a snaží se obsáhnout podstatu celého fenoménu.

Od mýtu k umění

Úvod instalace, členěné do dvanácti okruhů, je věnován zamyšlení nad pojmem Afrika a Amerika. Grafickými listy z 16. a 17. století je zde prezentován dobový stereotyp kanibalismu ve výtvarném umění. Změnu tohoto pohledu podnítili až cestovatelé 19. století (úvahám o úloze cestovatelství a kolonialismu se věnují sbírky Vojty Náprstka a Emila Holuba). Výstava neopomíjí ani sledování vlivné ideje tzv. ušlechtilého divocha a jejích projevů ve výtvarných dílech, jak dokazují např. působivé kresby Peníze a Civilizátoři od Františka Kupky (1902).

Navazující okruh je věnován hranicím toho, co lze nazvat uměním a co dokumentačním zobrazením. Snaha o přesné zachycení exotiky bránila tvůrcům v rozvíjení osobní invence. Ke zlomu došlo až koncem 19. století. Počáteční projevy primitivismu v českém modernismu zpřítomňuje socha Mumie od Bohumila Kafky (1904). Ta byla vytvořena podle skutečných peruánských mumií v pařížském muzeu Palais du Trocadéro a předznamenala vliv práce Paula Gauguina na Jana Preislera nebo Jana Zrzavého. K velké škodě však mezi vystavenými autory chybí plátna Jaroslava Hněvkovského.

Krychle vs. Kristus?

Samostatný oddíl je věnován vlivům primitivního umění na český kubismus, a to zvláště na obrazy Josefa Čapka, autora knihy Umění přírodních národů. Mezi řadou autorových děl dominuje plátno Černošský král (1920). Po krátkém zastavení u sdružení Devětsil se výstava věnuje dvěma nejvýznamnějším sbírkám mimoevropského primitivního umění v rukou českých výtvarných umělců – Adolfa Hoffmeistera a Emila Filly. Vliv sbírky na vlastní tvorbu jasně dokazuje např. Fillova Černá mandolína (1933).

Závěrečná část přehlídky přibližuje roli primitivismu a exotických kultur v poetismu a surrealismu. V této sekci je třeba upozornit na dvojici maleb Bílí Černoši od Františka Tichého (1936) a řadu fotografií jeho přítele Josefa Sudka. Projevy primitivismu ve 40. letech 20. století a uhasínání těchto tendencí v dobách druhé světové jsou prezentovány v závěru výstavy s mimořádným plátnem Kristus černochů od Aléna Diviše (1947).

Lehké a stravitelné

Nudný prostor Masných krámů, který dělá potíže architektům i návštěvníkům, se podařilo Zbyňku Baladránovi pojmout s lehkostí. Použití zavěšených průsvitných praporů s minimem textů návštěvníky neunavuje. Nápadité grafické řešení Adély Svobodové a Terezy Hejmové tento fakt podtrhuje. Výslednému efektu tak škodí jen příliš strohý úvod a citelná absence dnes již samozřejmých anglických překladů. K výstavě byl vydán český psaný doprovodný katalog. Tomáš Winter v něm s pomocí výše uvedených grafiček dospěl k mimořádnému souznění formy a obsahu. Za příznivou cenu si tak lze odnést domů dobré grafické a (čitelné) vědecké dílo.

Palmy na Vltavě jsou projektem zasluhujícím pozornost nejen díky vysoké koncentraci kvalitních uměleckých děl. Způsob, kterým se snaží fenomén primitivismu prezentovat, patří totiž k aktuálním a neotřelým. Odejít z výstavy s pocitem, že jste zcela pochopili autorův záměr i bez znalosti dějin umění, je tou nejlepší vizitkou.

 

publikováno na Artalk.cz 06/03/2013:
Ozvěny exotiky v povodí Vltavy

Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu autora je zakázáno jakékoliv další užití nebo distribuce publikovaného materiálu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *