Vaše země je můj druhý domov: rozhovor s Ianem Kennawayem

Zájem o kulturní dědictví v České republice je pro většinu z nás samozřejmou součástí života. Ne vždy se ale stává, aby za jeho záchranu bojoval cizinec. Jedním z nich je Ian Kennaway, někdejší vedoucí pracovník britské organizace The National Trust, který byl opakovaně oceněn za přínos české památkové péči.

Snad každý sní v dětství o tom, že se něčím stane. Kým chtěl být Ian Kennaway a jak našel cestu ke kulturnímu dědictví?
V raném dětství, asi jako mnoho dalších chlapců v mém věku, jsem chtěl být řidičem lokomotivy. Od mých 16 let jsem se ale toužil stát správcem panství na venkově. Po dvou letech vojenské služby jsem proto pracoval jako student na farmě a posléze absolvoval kurz správy venkovských nemovitostí na The Royal Agricultural College. Líbila se mi široká škála vyučovaných předmětů. Po studiích jsem byl zaměstnán jako správce nemovitostí ve velké firmě a získal cenné zkušenosti, které mi umožnily kvalifikovat se jako autorizovaný správce nemovitostí – Chartered Surveyor. To byl základní požadavek pro to, abych mohl začít pracovat pro organizaci The National Trust. Velmi mě lákala. Mohl jsem spravovat mnoho velkých a malých nemovitostí a uvést do praxe to, co jsem se na škole dozvěděl. Zdálo se mi to jako ideální kariéra.

V The National Trust jste pracoval od roku 1967. Tento typ organizace není v našich podmínkách běžný. Mohl byste ji čtenářům přiblížit?
Je to veřejně prospěšná organizace, kterou založili tři prozíraví lidé v roce 1895. Nepřijímá žádnou podporu od vlády, kromě té, kterou by získal i soukromý majitel půdy. Téměř všechny její majetky jsou nezcizitelné, tedy nemohou být nikdy prodány nebo zatíženy hypotékou bez výslovného svolení parlamentu. Žádná jiná organizace u nás takovým právem nedisponuje. Když tedy někdo zanechává nebo dává svůj majetek Trustu, ví, že bude v těch nejbezpečnějších rukou a chráněn před developery. Nový majetek se přijímá pouze jako dar či dědictví. Je-li to krajina, musí jít o výjimečnou přírodní krásu. Když jde o stavbu, musí mít zásadní historický význam. Nemovitost nelze převzít, pokud není finančně zajištěna. Organizace působí v Anglii, Walesu a Severním Irsku. Skotsko má svůj vlastní Trust. Příjmy pocházejí především z členských příspěvků, kterých je 5,1 milionu, dále z dědictví, darů, vstupného, obchodů a čajoven. Trust vlastní 247 tisíc hektarů půdy a zpřístupňuje více než 200 historických objektů. V minulém roce dosáhl největší návštěvnosti Stourhead, dům s nádhernou krajinou v hrabství Wiltshire, s počtem 423 337 návštěvníků. Je ale nutno dodat, že zatímco během prvních 100 let existence proběhlo množství akvizic, ať už formou daru, nebo nákupu, jsou dnes obrovské náklady příčinou toho, že v péči Trustu je velmi málo nemovitostí.

Ze kterých profesí se tato organizace skládá a jaké projekty obvykle řeší?
V době mého působení jsme měli hlavní manažery a pomocné profese, jako odborníky na historické stavby (textilie, nábytek, malby apod.), účetní, lidi na marketing a vztah s veřejností, správce nemovitostí, obchodníky, archeology a experty na ochranu přírody. Ať šlo o velké, či menší akce, pracovali příslušní členové personálu jako součást týmu. V současné době jsou hlavní manažeři podporováni externími týmy po celé zemi, přičemž kolektivní přístup stále pokračuje. Často se jedná o velké projekty, například nové zastřešení či předělání rozvodů elektřiny hradu nebo panského sídla, o obnovu historické krajiny či parku, případně o zajištění většího provozního zázemí pro stále rostoucí počet návštěvníků.

Při jaké příležitosti jste se setkal s kolegy z Česka a kdy jste zemi poprvé navštívil?
V roce 1990 tehdejší předsedkyně The National Trust, paní Jennifer Jenkins, navrhla, že by naše organizace mohla uspořádat v Yorku konferenci Evropské kulturní dědictví pro Evropu. Jejím cílem bylo vyzvat všechny evropské organizace zabývající se tímto tématem k účasti. Netřeba dodávat, že měla obrovský úspěch. Dorazilo velké množství delegátů z postkomunistických zemí a brzy poté byli někteří z regionálních ředitelů Trustu osloveni ke spolupráci. Měli jsme štěstí, že s mou ženou a se mnou v Severním Walesu pobyly dvě české dámy z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, Kateřina Cichrová a Marie Petrmanová. Můj tým a já jsme jim ukázali široké spektrum práce, které jsme udělali, a následujícího roku byli tři z nás pozváni do Českých Budějovic. Později přicestovala do Severního Walesu ještě konzervátorka Ludmila Ourodová, aby stínovala práci svého tamního kolegy. Tím byl založen vynikající a trvalý vztah mezi oběma organizacemi. K 25. výročí spolupráce proběhla v roce 2014 v Českých Budějovicích i česko-anglická výstava.

Jak hodnotíte péči o památkové objekty v naší zemi?
Mé hodnocení kvality péče o historické budovy a jejich obsah je velmi vysoké a jistě srovnatelné s kvalitou ve Velké Británii. Je zřejmé, že na počátku 90. let bylo co dohánět. To, co bylo tak působivé, byly úžasné dovednosti jednotlivců, naprosté nadšení a tvrdá práce, která byla zavedena do vytváření a udržování těchto vysokých standardů.

V roce 2007 jste založil organizaci The Friends of Czech Heritage, jež v naší zemi působí pod názvem Czech National Trust. Co vás k tomu přivedlo?
The Friends of Czech Heritage neboli Přátele českých památek jsme založili společně s historičkou architektury Barbarou Peacock. Dlouho předtím jsme s některými českými kolegy přemýšleli o tom, jak by mohl vzniknout český Trust. Nakonec výbor, jemuž jsem předsedal, oslovil jednoho ze členů, Irenu Edwards, zdali by se na to mohla podívat. Výsledkem je, že vytvořila Czech National Trust s podporou Přátel českých památek. Jde o samostatný subjekt, jehož cílem je shromažďovat vliv a zdroje na záchranu kulturního dědictví české země, oživovat místa její národní identity a přivádět je zpět k životu.

Jaké je poslání organizace a na které projekty se zaměřujete?
Posláním Přátel českých památek je kampaň na získávání finančních prostředků na opravu a zachování významného odkazu historických budov a jejich zařízení, artefaktů, zahrad a parků v České republice. Zaměřujeme se na širokou škálu staveb a jejich vybavení, například zpovědnic, oltářů a vitráží, soch, portrétů, nábytku, zahrad, historických chat, obelisků a interiérů historických domů, jako jsou stropy zámeckých společenských sálů. Poskytujeme malé granty jednotlivcům nebo organizacím, které se zabývají opravou či restaurováním předmětů či objektů z výše uvedených kategorií. Pomáháme Národnímu památkovému ústavu (Uherčice), katolické i husitské církvi (Žďár nad Sázavou), městům a obcím (Děčín), různým ústavům (Červený Dvůr) nebo lokálním dobrovolníkům (Čečovice). Například v roce 2009 byl opraven strop v rokokovém zahradním altánu na zámku v Českém Krumlově. Pro změnu v roce 2016 Přátelé podpořili adaptaci a obnovu kostela Mistra Jana Husa v Praze na Smíchově. Mezi probíhající projekty patří Chrám obránců vlasti a přátel zahrad a venkova ve Veltrusích, Beniesova vila v Lysé nad Labem či zámecká knihovna na Kynžvartu.

Předpokládám, že vaše činnost je podporována z více zdrojů?
Ve skutečnosti je financování naší organizace dosti omezené. Dva největší zdroje příjmů představují členské příspěvky a výnosy z akcí, jako jsou přednášky a zájezdy. Dostáváme ale také pomoc od českého Ministerstva zahraničních věcí na vydávání našeho zpravodaje a také z darů, včetně příležitostného velkého daru z The National Trust nebo od jednotlivců.

Do České republiky přivádíte i dobrovolníky. Kde všude jste již pomáhali?
Koncept pracovních dovolených vycházel z velkého úspěchu těchto aktivit v The National Trust ve Spojeném království. Přátelé jej realizují od roku 2011. Poprvé na Červeném Dvoře, kam jezdí každoročně. Převládají účastníci z Velké Británie, ale nechybí ani ti čeští. Další akce se konaly například v Krásném Dvoře, a to v letech 2016 a 2017. V minulém roce jsme byli i ve vile Stiassny v Brně a v Arnoldově vile, kde přiložili ruku k dílu i místní studenti. Letos pojedeme potřetí na Krásný Dvůr a podruhé do Žďáru nad Sázavou. Ještě jsme nepracovali pro soukromé vlastníky, ačkoli bychom rádi. Zatím nás ale nikdo neoslovil. Naše zapojení je vždy dobře přijato, přestože pro ty, kteří o tom ještě neslyšeli, je koncept trochu zmatený. Hodně záleží na nadšení místního koordinátora a jeho schopnostech. Existuje obrovský prostor pro rozvoj této sféry naší činnosti a samozřejmě přivítáme účast více českých lidí.

V minulém roce jste obdržel medaili Artis Bohemiae Amicis a cenu Patrimonium Pro Futuro za dlouholetý přínos české památkové péči. Co pro vás ocenění znamenají?
Obojí bylo pro mě velkým překvapením a poctou. Jsem dojat, že má činnost byla uznána tímto způsobem a nemohu ani vyslovit, jaké potěšení mi dělalo spolupracovat s mnoha nadšenci a odborníky ve vaší zemi. Jejich dovednosti a znalosti jsou vynikajícími atributy. Bylo mi nesmírným potěšením, že první cena mi byla udělena samotným ministrem kultury v Nostickém paláci a několik skvělých přátel a kolegů z České republiky mělo možnost být při tom. Stejně tak jsem měl velkou radost, že druhou cenu mi osobně předala generální ředitelka Národního památkového ústavu. Bylo to dokonalé říjnové odpoledne v Hluboké nad Vltavou. Ceremoniál probíhal venku za účasti velkého publika a stejně jako jsem říkal tehdy v mé řeči bych rád zopakoval, že miluji vaši zemi a je to můj druhý domov.

 

IAN KENNAWAY | narodil se v roce 1938 v anglickém Bath | vystudoval The Royal Agricultural College v Cirencestru | od roku 1967 pracoval v britské nevládní organizaci The National Trust | mezi lety 1992–1998 byl v této organizaci ředitelem odboru pro práci v regionech | v roce 2007 založil charitativní organizaci The Friends of Czech Heritage, jež pomáhá s obnovou českého kulturního dědictví | za svůj dlouholetý přínos české památkové péči byl oceněn Ministerstvem kultury i Národním památkovým ústavem

 

Publikováno v časopise PROPAMÁTKY, č. 02/2018, s. 3–5:
Vaše země je můj druhý domov: rozhovor s Ianem Kennawayem

Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu autora je zakázáno jakékoliv další užití nebo distribuce publikovaného materiálu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *