Z pokladů kláštera na hoře Sion

Itinerář milovníků umění obohatila koncem minulého roku nová výstava Muzea umění Olomouc, mapující zálibu opatů Strahovského kláštera ve sběratelství. Jde o vůbec první reflexi tohoto fenoménu sestavenou z premonstrátských sbírek. Na rozdíl od Prahy, kde plakáty lákají návštěvníky na téměř diskontní expozici Národního památkového ústavu, se Olomouc nemusí holedbat kvantitou, přichází totiž s kvalitou.

Současné výstavní plány českých sbírkotvorných institucí stále více dokazují, že za dobrými projekty je třeba vyrážet úplně jinam než do Prahy nebo do Brna. Právě Muzeum umění Olomouc již několik let přesvědčuje, že plavba mimo hlavní proud se skutečně vyplácí. Expozice v Arcidiecézním muzeu s názvem SPECULUM MUNDI: Sběratelství kláštera premonstrátů na Strahově totiž překonává současnou záplavu galerijní šedi.

Od každého trochu

Reprezentativní vzorek z církevní kolekce zaplnil prostor Galerie a schodišťové haly bývalého kapitulního děkanství. Hned u vstupu do Galerie vítá návštěvníky strahovský opat Jeroným Josef Zeidler na portrétu od Jana Adolfa Brandeise (1864). Byl to on, kdo v roce 1846 získal pro premonstrátský řád poutní místo Svatý kopeček u Olomouce. Vytvořil tím „moravské“ pouto s pražským klášterem a zároveň odpověděl na otázku, proč je projekt realizován v Olomouci. Zeidler zaujímá čestné místo i z jiného důvodu. Stál u vzniku umělecké sbírky, především obrazárny. První sál je proto věnován obrazům a uměleckému řemeslu.

Mezi díly z 15. – 19. století vynikají chef-d’oeuvry Petra Brandla či Gaspara Dizianiho, stejně jako málo známý Pohled na Prahu od Podolí od Ferdinanda Lepié (1856). Na pomezí výtvarného umění a řemesla pak stojí soubor dvanácti lastur s malovanými postavami světců. Dosud opomíjené dílo bylo identifikováno jako práce dvorního malíře opatů kláštera v Plasích Jakuba Antonína Pinka (1731) a představuje jeden z několika nových objevů.

Další místnosti dominují mince, řády a vyznamenání z numismatické sbírky a sbírky přírodnin z kabinetu kuriozit. Skrze exponáty ze sféry hudebnin, grafiky a kresby pak vede cesta k poslednímu sálu s proslulou Strahovskou knihovnou. Že se jedna z největších soukromých knihoven stále rozrůstá, dokazuje například gotická iluminovaná kniha Liber sextus Decretalium, která je novodobým darem z 90. let 20. století z františkánského kláštera v Kadani.

Chyba se vloudí, exponáty bloudí

Kdo očekává v přítmí Galerie lesk liturgických předmětů, bude muset vystoupat o poschodí výš. Výstava se nevešla do společných prostor. Pokračování je proto umístěno ve schodišťové hale, kde je kromě obrazů, růženců apod. umístěna opatská berla z kláštera v Donauwörthu (1722), monstrance z Doksan (1739) nebo spona na pluviál z konce 18. století. Až nenápadným dojmem působí pektorální hodinky ve tvaru kříže (1620).

V kontrastu ke klenotům jsou umístěny novodobé akvizice výtvarného umění, které vnáší do myslí návštěvníků zmatek. Přesvětlená schodišťová hala, navíc odtržená od celku, liturgickým skvostům vyloženě nesluší. Návštěvníci v hale tápou a postrádají informace. Chybí textový panel, který by vše vysvětlil a uvedl do souvislostí. Pektorálních hodinek, jež lákají na výstavu na každé reklamní ploše ve městě a jež jsou tváří mediální kampaně, si na malém kovovém podstavci málem nevšimnete. Zcela chybí bohatá sbírka liturgických textilií. Přes původně dobrý pocit odchází část návštěvníků překvapená a vytržená z kontextu.

Jasně a srozumitelně

Zklamání naštěstí dostatečně vynahradí katalog. Vynikajícím grafickým zpracováním z ruky Beaty Rakowské i vysokou tiskovou kvalitou potěší nejednoho laika i odborníka. V devíti kapitolách je přiblížen vývoj kláštera i prezentovaných sbírek. Stručné a dobře čitelné texty jsou podobně jako katalogová hesla oproštěny od lingvistického patosu cizích slov a odborných termínů, což zvyšuje jejich čtenářskou i vědeckou hodnotu.

Pokud přehlédneme nešťastný závěr instalace, můžeme říci, že autorskému týmu Libor Šturc a Helena Zápalková se podařilo z velkého množství sbírkových předmětů vybrat dobrý vzorek. Ač je spektrum exponátů velmi široké, je v jejich selekci patrná snaha o udržení jasných a smysluplných linií. SPECULUM MUNDI zároveň nevnucuje ohranou písničku o přinášení nových kontextů v umění a předkládá díla v jejich prosté kráse, hovořící za vše.

 

publikováno na Artalk.cz 13/02/2015:
Z pokladů kláštera na hoře Sion

Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu autora je zakázáno jakékoliv další užití nebo distribuce publikovaného materiálu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *