Na český trh s odbornou uměleckou literaturou přibyla v nedávné době kniha, která svým nenápadným grafickým zpracováním ani žánrem zřejmě nebude trhat prodejní a čtenářské rekordy. O to důležitější je však její obsah, který stručným a střízlivým způsobem shrnuje bouřlivý život Petra Brandla, nejvýznamnějšího barokního malíře v Čechách.
Mohlo by se zdát, že umělec tohoto formátu je v odborných kuloárech již dostatečně „propraný“. Vše, co stálo za řeč, bylo již publikováno a nezbývá už nic, kvůli čemu by bylo zapotřebí krátit čas historiků umění a rozjíždět tiskařské stroje. Opak je ale pravdou. V knihovnách milovníků Brandlova díla samozřejmě nechybí katalog Jaromíra Neumanna, který vydala Národní galerie v rámci výstavy v Jízdárně Pražského hradu k dvoustému výročí Brandlova narození v roce 1968. Vedle něj byste však marně hledali velkou monografii. Její přípravu přerušila Neumannova smrt v říjnu 2001. Kniha zůstala v rukopisu a pomyslnou štafetu převzala Andrea Steckerová z Národní galerie. Výsledek její práce by měl brzy spatřit světlo světa.
Dílo profesora Neumann by se ovšem neobešlo bez pomoci nenápadné osobnosti stojící v pozadí archivních rešerší, Jaroslava Prokopa. Dlouholetý pracovník Městského muzea v Novém Bydžově sbíral informace o Petru Brandlovi po mnoho let a v roce 2006 dokonce vydal knihu o malířově životním a uměleckém epilogu. Ta vzbudila pozornost zejména díky svědomitému zacházení s archivním materiálem. Ve spojitosti s chystanou monografií se proto Národní galerie rozhodla systematicky zpracovat a vydat listář dosud známých písemných pramenů k tomuto umělci.
Za pomoci Andrey Steckerové, Radky Heisslerové a Tomáše Valeše se autorovi podařilo kriticky ověřit starší edice, sjednotit je s mladšími poznatky a vydat rozsáhlou a zejména aktuální rešerši 427 pramenů z let 1525–1810. Chronologicky uspořádané excerpce jsou pro snazší orientaci rozděleny do samostatných etap. Čtenáři se tedy kromě podrobností o zakázkách dozvědí o původu rodu Brandlů, o příchodu rodičů do Prahy a malířově studiu, o jeho útěcích před věřiteli, o sporech se ženou i marných pokusech těžit zlato. Opomenuti ovšem nezůstali ani mistrovi žáci, stejně jako ohlasy tématu ve starší literatuře. Samozřejmostí jsou přepisy textů v originálním jazyce (většinou v němčině). V jejich záhlaví naštěstí nechybí české shrnutí ani citace zdrojů a další literatury.
Jako každý text takového rozsahu se ale neobejde bez drobných chyb. Například Karel Jiří Michna z Vacínova (s. 30), který Brandla hostil na konci 17. století na panství Chýše, nebyl nikdy hrabětem, ale svobodným pánem (hraběcí titul náležel starší větvi rodu). Obec Lichtenštejn (s. 43), odkud 23. září 1700 psali svůj dopis hejtmani Plzeňského kraje, Jan Jindřich z Kokořova a František Steinbach, se správně nazývá Líšťany (okr. Plzeň-sever). Taktéž citace účtů a matrik panství Manětín z let 1715–1716 (s. 61), které jsou uváděny jako dosud nepublikované, byly ve skutečnosti několikrát zveřejněny. Těch několik detailů ale neubírá na kráse jinak pečlivému zacházení s materiálem, o jehož komplexnost tu jde především.
Lze si jen postesknout, že podobné komplexní edice pramenů postrádáme pro celou řadu dalších osobností raného novověku, od malířů po objednavatele. Výrazně by totiž usnadnily práci studentům dějin umění, kteří v dnešní době spoléhají zejména na literaturu. Jen stěží jim lze předložit příhodnější pomůcku pro orientaci v daném tématu. Konec konců, autor nebyl v jedné z recenzí prof. Víta Vlnase nazván heuristickým fanatikem jen tak pro nic za nic. Spolu s netrpělivě očekávanou monografií bude tedy Prokopova kniha představovat skvělou studijní pomůcku pro všechny, kteří se chtějí do budoucna seriózně zabývat nejvýznamnějším malířem českého baroka.
PROKOP, Jaroslav. Petr Brandl: život a dílo v archivních pramenech a starší odborné literatuře. Praha: Národní galerie v Praze, 2016. ISBN 978-80-7035-622-7.
publikováno na Artalk.cz 12/12/2016:
Edice pramenů k životu a dílu Petra Brandla
Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu autora je zakázáno jakékoliv další užití nebo distribuce publikovaného materiálu.